Zemní kolektor uložený ve více vrstvách nad sebou
Jak již bylo uvedeno výše, mezi jednu z hlavních výhod zemního plošného kolektoru je jeho cena, která se rovná přibližně polovině ceny primárního okruhu v podobě vrtu/vrtů. Pozemky kolem rodinných domů ovšem také nejsou „nafukovací“ a tak se na trhu objevuje i řešení jímání energie z „dvoupatrového“ kolektoru. Je toto řešení vhodné? Za jistých okolností může být toto řešení vhodné, ve většině případů jde však o kompromisní řešení, poslední možnost jak se vyhnout tepelnému čerpadlu VZDUCH -VODA při omezeném rozpočtu.
Dvoupatrový kolektor, jak je popsáno výše, je stále jen plošným kolektorem, který je ovšem uložen nad sebou v jednom výkopu. V jedné rýze hluboké zpravidla cca 2m a více je uložena spodní smyčka a hned cca 0,5 – 0,7m nad ní smyčka druhá. Výhodou je bezesporu menší zábor pozemku – tedy možnost „vměstnání“ kolektoru i do menších zahrad. Nevýhod je zde však hned několik a to hned principiálních.
Uložením kolektoru do malé půdorysné plochy značně omezujeme možnost přirozené regenerace – obdobně jako špatně umístěné solární kolektory na ploché střeše, které si prostě stíní…
![zemní kolektor](https://www.geotermalnienergie.cz/wp-content/uploads/2022/05/zemni-plosne-kolektory.jpg)
Někteří dodavatelé dokonce pro tyto účely používají ještě větší, dražší dimenze profilovaných potrubí, které mají výkon oproti klasickému kolektoru naopak navýšit. Pokud ale nemáme dostatek výkonu/energie v okolním prostoru – zemině, nemůže pomoci ani větší a výkonnější trubka.
Opak ale může být pravdou v případě, že takovýto kolektor umístíme např do štěrkopískové terasy – bývalého řečiště v těsné blízkosti vodoteče. Zde se ovšem bavíme o zcela jiném principu regenerace kolektoru a jedná se skutečně o velmi malé procento konkrétních situací na stavbě. Dalším možným a výhodným použitím může být objekt, ve kterém se počítá s větší potřebou chlazení. Právě hlubší uložení kolektoru a horší regenerace působí pozitivně pro využití kolektoru pro chlazení – kolektor disponuje nižšími teplotami i v letním období. Kolektor „nuceně“ zregenerovaný z letního chlazení je pak lépe připraven na zimní sezónu a může dobře fungovat. Opět ovšem platí, že pokud nejsme vysloveně v řečišti, nebo v proudu podzemní vody, rozhodně nemá smysl využívat drahá různě profilovaná potrubí, která mohou disponovat vyšším výkonem vzhledem ke své větší teplosměnné ploše. Větší profilovaná potrubí nám v drtivé většině nijak nepomohou, naopak s sebou přinášejí časté problémy se zavzdušňováním.
Na co je třeba dávat velký pozor jsou zemní práce. Klasický plošný kolektor uložený v hloubce 1,2-1,5m lze většinou bez problémů vykopat bez nutnosti pažení. Provádění výkopů pro dvoupatrový kolektor o hloubce 2 a více metrů bez pažení je však nejen proti pravidlům BOZP, ale hlavně velmi nebezpečné! Proto prosím berte v potaz zejména bezpečnost, byť cena takovýchto výkopů/bezpečné realizace bude řádově dražší.
Návrhy primárních okruhů TČ jsou v ČR stále ještě mladým oborem, který tak čerpá mnoho informací a zkušeností ze zahraničí, konkrétně z Německa. Asi nejčastěji využívaným a uznávaným podkladem pro návrhy jak vrtů, tak plošných kolektorů je směrnice VDI 4640. Doporučuje VDI 4640 „dvoupatrové“ kolektory? Nikoliv. Směrnice VDI 4640 vysloveně nedoporučuje realizovat vícepatrové kolektory a to zejména kvůli špatné regeneraci a náročnosti výkopových prací.
Závěrem této problematiky lze tak shledat toto řešení jako kompromisní, v určitých výše popsaných příkladech může být i vhodné (značně zvodnělé prostředí, velké potřeby chladu). Doporučené dimenze potrubí pro jímání energie jsou d32 případně d40. Větší teplosměnné plochy / průměry potrubí již zpravidla nenacházejí uplatnění, zejména kvůli nedostatku energie v okolním prostředí a tak celý záměr jen prodraží.
V každém případě doporučujeme před realizací/návrhem pobavit se na dané téma s odborníky.